Jak může „家でした“ znamenat i „utekl z domova“?

Celý skeč stojí na jednom náhodném homofonu. Žena neustále hlásí たかしが家でした (Takashi byl doma) – ale pokaždé manžel slyší たかしが家出した (Takashi utekl z domova), protože se obě fráze vyslovují identicky: いえでした. V mluvené japonštině nejsou viditelné hranice slov ani kanji, takže posluchači odvozují význam jen z kontextu, a tento skeč je úmyslně drží v omylu.

Vtip funguje, protože 家出 (iede, „útěk z domova“) plus minulý čas sloveso した (shita, „udělal“) dává いえでした – přesně stejnou řadu zvuků jako 家 (ie, „dům“) plus kopula でした (deshita, „byl“). Taková kolize při parsování je v mluvené japonštině skutečný, dobře známý jev (klasický učebnicový příklad je ここではきものをぬいでください, který se dá rozdělit dvěma různými způsoby). Skeč z něj vytahuje přes minutu opakované zmatek – žena neví, co se děje, muž je v panice – než kterýkoli z nich chybu odhalí.