Pretéritum vs. imperfektum: kdy použít který, na živých španělských příkladech
Pretéritum je děj, imperfektum kulisy. Kdy použít který čas, která slovesa mění význam a jak Španělé doopravdy vyprávějí příběhy, od dijistes po hoy he comido.
Hlavní nadšenec do jazykové pedagogiky @ Reelang
Španělština má dva jednoduché minulé časy, čeština v podstatě jeden. „Šel jsem“ a „chodíval jsem“, „měl jsem“ a „míval jsem“ se u nás schovají do jednoho tvaru, ale španělština tě nutí vybírat pokaždé: fui, nebo iba? Tuve, nebo tenía? Tohle je otázka pretéritum vs. imperfektum a objeví se skoro v každé větě o minulosti.
Kdy použít pretéritum a kdy imperfektum, ve čtyřech řádcích:
- Pretéritum: něco se stalo a skončilo. Posouvá příběh dál. Llegué, comí, me fui.
- Imperfektum: pozadí. Co se zrovna dělo, jak to vypadalo, co se stávalo pravidelně. Estaba, era, comía.
- Užitečný obrázek: pretéritum je děj, imperfektum jsou kulisy.
- Když můžeš česky říct „bývalo to“ nebo „zrovna jsem něco dělal“, bývá správně imperfektum.
| Pretéritum (pretérito indefinido) | Imperfektum (pretérito imperfecto) | |
|---|---|---|
| Použití | jednorázové, dokončené události | probíhající děje, zvyky, popisy |
| V příběhu | co se stalo pak | scéna kolem toho |
| Typicky česky | šel jsem, řekla, rozbilo se | zrovna jsem šel, říkávala, bylo rozbité |
| Příklady | fui, dijo, se rompió | iba, decía, estaba roto |
| Čas, věk, počasí | zřídka | eran las seis, tenía diez años, hacía frío |
Níže najdeš ke každému pravidlu reálné klipy rodilých mluvčích, kteří vyprávějí příběhy, stěžují si na dětství a vysvětlují, proč si v Costcu nic nekoupili. Po pravidlech přijde část, kterou učebnice vynechávají: jak to lidé říkají doopravdy, od „dijistes“ po „habían muchas cosas“. Klepni na jakékoli slovo v titulcích a uvidíš, co znamená.
Rámec příběhu: estaba... cuando llegó
Nejčastěji oba časy uvidíš pohromadě v příběhu, který začne scénou a pak se něco stane. Scéna je v imperfektu: estaba en la playa, byl jsem na pláži. Událost, která do toho vpadne, je v pretéritu: me encontré con algo, na něco jsem narazil.
V tomhle krátkém klipu je kluk na pláži. „Hoy estaba en la playa cuando me encontré con algo enterrado“ znamená „dnes jsem byl na pláži, když jsem našel něco zahrabaného“. Všimni si, že další věty jedou ve stejném vzorci: era el álbum (bylo to album, popis), lo abrí (otevřel jsem ho, událost), estaba vacío (bylo prázdné, zase popis).
Kdybys tady změnil „estaba“ na „estuve“, věta se rozbije. „Estuve en la playa“ znamená „byl jsem na pláži (a pak bylo po tom)“, uzavřený blok času. Nemůže být pozadím pro něco, co se stalo uprostřed něj.
Zvyky: cuando era pequeño...
Imperfektum je čas pro „býval jsem, dělával jsem“. Věci, které ses dělal znovu a znovu, co jsi měl rád, jaký byl život. Když Španěl začne „cuando era pequeño“ nebo „cuando era niña“ (když jsem byl malý, když jsem byla malá), čekej řadu imperfekt.
Tady si žena při přípravě snídaně vzpomíná, co jídávala. „Cuando era pequeña, me gustaba mucho desayunar cereales“ znamená „když jsem byla malá, hrozně ráda jsem snídala cereálie“. Tři imperfekta za sebou: era, gustaba, encantaba.
Všimni si „ahora no me gusta tanto“ na konci: „teď mi to tak nechutná“. Přítomný čas pro teď, imperfektum pro to, jak to bývalo.
I v příběhu z dětství můžou být jednorázové události, a ty jdou do pretérita. V tomhle klipu „Cuando era pequeño, mis padres me preguntaron de qué color quería la habitación, y yo les dije que de rojo“ znamená „když jsem byl malý, rodiče se mě zeptali, jakou barvu chci v pokoji, a já jim řekl, že červenou“. Era a quería jsou pozadí. Preguntaron a dije se staly jednou.
Zeptali se jednou, proto preguntaron. Kdyby se ho ptali každý rok, bylo by preguntaban.
Popisy, věk a čas: era, tenía, eran las...
Věk, denní doba, počasí, jak někdo vypadal, jak se cítil: v minulosti je to skoro vždycky imperfektum. Popisuje to situaci. Neděje se to.
Věk je klasický případ. „Antonella conoció a Messi cuando tenía 9 años“ znamená „Antonella poznala Messiho, když jí bylo 9“. Seznámení byla událost, takže conoció je pretéritum. To, že jí bylo devět, byla tehdejší situace, takže tenía je imperfektum.
S hodinami je to stejné. Španělština říká „eran las seis“ (bylo šest hodin) v množném čísle a „era la una“ pro jednu hodinu. V tomhle klipu hrobník připravuje scénu podivného příběhu: „Yo estaba sobre la calzada“ (stál jsem na cestě) a pak „Eran las seis y media de la tarde“ (bylo půl sedmé večer).
Poslechni si, co přijde potom: „y en ese momento me gritan“ a „Y yo estoy así y volteo“. Uprostřed minulého příběhu přepne do přítomného času. To je skutečný vypravěčský zvyk a níže o něm bude víc.
Počasí má stejné pravidlo: hacía frío (byla zima), llovía (pršelo), había niebla (byla mlha). Když je počasí kulisa, použij imperfektum. Když je to událost s jasným koncem, třeba bouřka jedné noci, jde i pretéritum: „ayer llovió mucho“ (včera hodně pršelo).
Slovesa, která mění význam: conocí, supe, quise, pude, tuve
Hrstka běžných sloves znamená v každém čase trochu něco jiného. Rozdíl má stejnou logiku jako všechno výše: pretéritum je okamžik, imperfektum je stav. Jenže česky na to často potřebuješ jiné sloveso.
| Sloveso | Pretéritum | Imperfektum |
|---|---|---|
| conocer | conocí: poznal jsem (poprvé) | conocía: znal jsem |
| saber | supe: dozvěděl jsem se, došlo mi | sabía: věděl jsem |
| querer | quise: zkusil jsem / no quise: odmítl jsem | quería: chtěl jsem |
| poder | pude: podařilo se mi / no pude: nepovedlo se mi | podía: mohl jsem, uměl jsem |
| tener | tuve: dostal jsem, měl jsem (událost) / tuve que: musel jsem (a udělal to) | tenía: měl jsem / tenía que: měl jsem (povinnost) |
Conocí vs. conocía
Conocí je okamžik, kdy někoho poznáš. V téhle pohádce mluví Buford o dívce: „Sí, la conocí en París“ znamená „ano, poznal jsem ji v Paříži“. Další věta je zase mini rámec příběhu: yo estaba hostigando a los locales cuando la vi, „otravoval jsem místní, když jsem ji uviděl“.
Conocía znamená, že jsi někoho nebo něco znal, nebo jsi tam byl. Kubánka žijící v Mexiku říká „Yo sabía que la cultura de México era bastante rica, pero yo no la conocía en persona hasta que yo llegué aquí“: „věděla jsem, že mexická kultura je hodně bohatá, ale osobně jsem ji nepoznala, dokud jsem sem nepřijela“. Sabía a conocía jsou stavy. Llegué je moment, který je změnil.
Supe vs. sabía
Sabía je „věděl jsem“. Supe je moment, kdy to vědění začalo: „dozvěděl jsem se“ nebo „došlo mi“. Youtuber, který učí španělsky, vzpomíná na den, kdy se mu telefon zbláznil ze zpráv: „Ahí supe que tenía que hacer más“ znamená „tehdy mi došlo, že musím dělat víc“. Stalo se to v jednom okamžiku, proto supe.
Quise vs. quería
Quería je přání: „chtěl jsem“. Pretéritum quise znamená, že ses o to opravdu pokusil, a „no quise“ znamená, že jsi odmítl. Tenhle klip o Fridě Kahlo má obojí, jeden řádek od sebe. Lékaři jí řekli, ať jede na léčbu do Evropy, „pero Frida no quiso“ (ale Frida odmítla). Pak: „Frida se quería quedar en México“ (Frida chtěla zůstat v Mexiku).
No quiso je rozhodnutí, které udělala. Se quería quedar je to, jak se cítila.
Pude vs. podía
Podía popisuje schopnost nebo možnost obecně: „mohl jsem“. Pude říká, co se stalo, když jsi to zkusil: „podařilo se mi“, a „no pude“ znamená „zkusil jsem to a nevyšlo to“. Máma na předvánočních nákupech říká „Al final no pudimos comprar nada porque no había“: „nakonec jsme si nic nemohli koupit, protože tam nic nebylo“. Zkusili to a nevyšlo to, proto pudimos. „No había“ (nic tam nebylo) popisuje situaci v obchodě.
Tuve vs. tenía
Tenía je „měl jsem“, vlastnictví nebo situace. Tuve je událost: „tuve una idea“ (dostal jsem nápad), „tuve un accidente“ (měl jsem nehodu). S que je rozdíl důležitý: „tuve que“ znamená, že jsi musel a udělal jsi to, zatímco „tenía que“ znamená, že jsi měl, a věta často pokračuje tím, že jsi to neudělal.
V tomhle videu o výrobě hračky je problém nejdřív popsaný imperfektem: „El problema era que el primer dinosaurio no estaba hueco por dentro“ (problém byl, že první dinosaurus nebyl uvnitř dutý). Pak přijde řešení v pretéritu: „Así que tuve que utilizar un segundo juguete“ (takže jsem musel použít druhou hračku).
Signální slova: ayer, de repente, siempre, mientras
Spousta učebnic ti dá seznamy slov, která prý „spouštějí“ ten či onen čas:
- S pretéritem: ayer (včera), anoche (včera večer), el año pasado (loni), una vez (jednou), de repente (najednou), de pronto (najednou).
- S imperfektem: siempre (vždycky), todos los días (každý den), a menudo (často), de niño (jako dítě), mientras (zatímco), antes (dřív, za starých časů).
Jsou to užitečná vodítka. Nejsou to pravidla. Čas závisí na tom, co chceš o ději říct, a stejné slovo může jít s oběma.
Tady je „ayer“ s oběma časy, ve dvou větách ze stejného videa. Nejdřív: „Ayer estabas con tu primo“ (včera jsi byl s bratrancem). Pak: „Ayer fui con mi primo a visitar a mi hermana“ (včera jsem šel s bratrancem navštívit sestru).
Estabas popisuje včerejší situaci. Fui je výlet, který se včera stal. „Ayer“ o ničem nerozhoduje.
„De repente“ obvykle přináší náhlou událost v pretéritu, často hned po scéně v imperfektu. V téhle dětské pohádce „Y siguió caminando, cuando de repente se cruzó delante de él un gato negro“ znamená „a šel dál, když mu najednou přeběhla přes cestu černá kočka“.
Jedno varování k de repente: v Chile, Peru, Ekvádoru a dalších částech Jižní Ameriky znamená taky „možná“ nebo „někdy“. „De repente no están“ může znamenat „možná tam nejsou“. V tomhle významu to nemá nic společného s „najednou“ ani s pretéritem.
„Mientras“ (zatímco) je standardní parťák imperfekta, protože popisuje něco probíhajícího. Malý princ začíná takhle: „Un día, mientras volaba por el desierto, mi avioneta tuvo un fallo en el motor y cayó al suelo“: „jednoho dne, když jsem letěl nad pouští, mi vysadil motor a letadlo spadlo na zem“. Volaba je probíhající děj. Tuvo a cayó ho přerušily.
A „siempre“ může jít s pretéritem, když je období uzavřené: „siempre fue mi mejor amiga“ znamená „vždycky byla moje nejlepší kamarádka“ a naznačuje, že to období skončilo. „Siempre era la primera en llegar“ (vždycky přicházela první) popisuje zvyk.
Jak to říkají rodilí mluvčí doopravdy
Všechno výše je španělština, kterou najdeš v učebnicích, u zkoušek a v novinách. Živá řeč má ale vlastní zvyky a některé z nich porušují pravidla, která ses právě naučil. S tímhle vším se setkáš. Něco je regionální, něco hovorové, jedna věc je prostě jiný standard. Většina z toho nevypovídá nic o tom, jak dobře mluvčí španělsky umí.
Dijistes, fuistes, hicistes: přebytečné -s
Ve všech španělských časech kromě jednoho končí tvar pro tú na -s: hablas, hablabas, hablarás, hablarías. Výjimkou je pretéritum: hablaste, dijiste, fuiste. Lidé tedy přidávají to -s, které by tam „mělo“ být: dijistes, fuistes, hicistes, vistes.
Uslyšíš to po celém španělsky mluvícím světě, ve Španělsku i v Latinské Americe, hlavně v neformální řeči. V téhle scénce parta holek na pláži konfrontuje starší paní, která tvrdí, že je neviděla. „Claro que sí, nos vistes y lo hicistes a propósito“ znamená „ale jo, viděla jste nás a udělala jste to schválně“. Standardní španělština by měla viste a hiciste.
U „vistes“ je malá past: je to zároveň správné slovo. „Te vistes“ znamená „oblékáš se“, od vestirse. Co jsi slyšel, pozná se z kontextu. A co se týče používání těchhle tvarů: rozuměj jim, ale piš a říkej dijiste, fuiste, hiciste. Učitelé a zkoušky tvar s -s počítají jako chybu a spoustě mluvčích zní nevzdělaně.
Habían muchas cosas: haber v množném čísle
„Hay“ (je, jsou) nemá ve standardní španělštině množné číslo a nemají ho ani jeho minulé tvary. „Había un problema“ i „había muchos problemas“ mají había. Gramaticky je to, co existuje, předmět slovesa, ne podmět.
Spousta mluvčích ho ale shoduje s podstatným jménem a říká „habían muchos problemas“. Je to hodně běžné v Latinské Americe a v částech Španělska jako Katalánsko a Valencie a uslyšíš to i od učitelů, novinářů a politiků. Tady někdo mluví o stěhování z Venezuely do Argentiny: „cuando yo me mudé de Venezuela a Argentina vi que habían muchas cosas diferentes“, „když jsem se přestěhoval z Venezuely do Argentiny, viděl jsem, že je tam spousta věcí jinak“.
Real Academia Española doporučuje v pečlivé řeči a v psaném projevu jednotné číslo, había. To bys měl použít u zkoušky. Ale „habían“ je v Latinské Americe tak rozšířené, že si toho většina posluchačů ani nevšimne.
Andé a andó místo anduve
Andar (chodit, pohybovat se) má nepravidelné pretéritum: anduve, anduviste, anduvo. Hodně mluvčích ho zpravidelní na andé, andaste, andó, jako každé jiné sloveso na -ar. Uslyšíš to od dětí, v hovorové řeči a v některých venkovských oblastech. V téhle epizodě El Chavo del Ocho převypráví Chavo příběh z mexické války za nezávislost: „así andó hasta la puerta“ (takhle došel ke dveřím). Oprava přijde hned: „¿qué es eso de andó?“ a pak standardní tvar, anduvo.
Používej anduve a anduvo. Vtip funguje právě proto, že publikum ví, že andó je špatně.
Hoy he comido, nebo hoy comí: Španělsko vs. Latinská Amerika
Tohle není vůbec chyba. Španělština má další minulý tvar, předpřítomný čas (pretérito perfecto): he comido, has ido, hemos visto. Jak ho lidé používají, závisí na tom, kde žijí.
Ve většině Španělska se na všechno, co se stalo dnes, tento týden nebo „tenhle“ cokoli, používá předpřítomný čas: „hoy he comido paella“, „esta mañana he ido al médico“. Pretéritum je pro včerejšek a dřív. Vanlifer ve Španělsku začíná den takhle: „Hoy he dormido en el parking de IKEA“, „dnes jsem spal na parkovišti u IKEA“, pak „ha sido una noche más fría de lo que me esperaba“, „byla to studenější noc, než jsem čekal“.
Ve většině Latinské Ameriky má dokončený děj pretéritum, i kdyby se stal před deseti minutami: „hoy comí paella“, „esta mañana fui al médico“. Tenhle krátký animovaný příběh začíná „El día de hoy fuimos al zoológico“, „dnes jsme byli v zoo“. Poslechni si i další větu, klasický rámec příběhu: estábamos felices (byli jsme šťastní) hasta que de repente pasó algo terrible (dokud se najednou nestalo něco hrozného).
Správně je obojí. Vyber si variantu, kterou se učíš a nejvíc slyšíš, a drž se jí. Když se učíš španělskou španělštinu, „hoy fui“ bude lidem v Madridu znít trochu latinskoamericky. Když se učíš mexickou španělštinu, „hoy he ido“ bude znít jako Španělsko.
Historický prézens: y entonces llega y me dice...
Když lidé vyprávějí vtipný nebo dramatický příběh, často v tom nejnapínavějším místě skočí z minulosti do přítomného času. Děláme to i česky: „Tak já tam stojím a přijde ke mně nějaký chlap a říká...“ Ve španělštině to často zní „y entonces llega y me dice“.
Španělská televizní osobnost vypráví, jak den po natočení své první show potkala jednoho muže: „Y entonces llego yo y viene él y me dice, 'Cuánto tiempo sin verte'“: „a tak přijdu já a přijde on a říká mi: ,To jsme se dlouho neviděli.‘“
Příběh začíná v minulosti (grabé, me encontré) a na pointu sklouzne do přítomnosti. Totéž jsi slyšel výš od hrobníka: „me gritan“, „volteo“. V mluvené i psané řeči je to úplně normální a správné. Díky tomu působí příběh, jako by se děl teď. Jakmile si toho jednou všimneš, uslyšíš to v každé historce.
Otázky a odpovědi
Kdy se používá pretéritum místo imperfekta?
Pretéritum použij pro děj, který se stal a skončil, hlavně pokud posouvá příběh dál: llegué, comí, me fui. Imperfektum použij pro pozadí: co se zrovna dělo, jak to vypadalo nebo co se stávalo opakovaně.
Jaký je ve španělštině rozdíl mezi pretéritem a imperfektem?
Oba jsou minulé časy. Pretéritum podává událost jako uzavřený celek (fui al cine, šel jsem do kina), zatímco imperfektum ji popisuje jako probíhající, opakovanou nebo jako popis (iba al cine, zrovna jsem šel do kina nebo jsem do kina chodíval).
Jsou věk, čas a počasí v pretéritu, nebo v imperfektu?
V minulosti skoro vždycky v imperfektu, protože popisují situaci: tenía diez años (bylo mi deset), eran las seis (bylo šest hodin), hacía frío (byla zima). Pretéritum se objeví jen tehdy, když je počasí jednorázová událost s koncem, jako v ayer llovió mucho (včera hodně pršelo).
Která španělská slovesa mění v pretéritu a imperfektu význam?
Ta nejběžnější jsou conocer (conocí, poznal jsem; conocía, znal jsem), saber (supe, dozvěděl jsem se; sabía, věděl jsem), querer (no quise, odmítl jsem; quería, chtěl jsem), poder (pude, podařilo se mi; podía, mohl jsem) a tener (tuve que, musel jsem a udělal to; tenía que, měl jsem).
Má ayer vždycky pretéritum?
Ne. Slova jako ayer, de repente, siempre a mientras jsou vodítka, ne pravidla. Ayer fui al médico (včera jsem byl u doktora) je pretéritum, ale ayer estaba cansado (včera jsem byl unavený) je imperfektum, protože popisuje stav.
Je dijistes správná španělština?
Ne, standardní tvar je dijiste, a totéž platí pro fuiste, hiciste a viste. Tvary s navíc -s jako dijistes jsou v hovorové řeči ve Španělsku i v Latinské Americe hodně běžné, ale v psaném projevu a u zkoušek se počítají jako chyba.
Mám říkat hoy he comido, nebo hoy comí?
Správně je obojí. Ve většině Španělska se na to, co se stalo dnes, používá předpřítomný čas (hoy he comido), zatímco většina Latinské Ameriky používá pretéritum (hoy comí). Vyber si variantu, kterou se učíš, a drž se jí.
Jak se pretéritum a imperfektum naučit
Pravidla a tabulky ti pomůžou větu zkontrolovat. Cit pro to, který čas je správný, přijde až z poslechu stovek skutečných příběhů, dokud ti „estaba en la playa cuando...“ nezačne znít správně a „estuve en la playa cuando...“ divně dřív, než dokážeš říct proč. Přesně k tomu je Reelang: krátká videa rodilých španělských mluvčích s titulky, do kterých můžeš klepnout, na tvojí úrovni.
Začni u španělských videí na tvojí úrovni, nebo otevři aplikaci a nech výběr na feedu. Pusť si jakékoli vyprávění a poslouchej ten přepínač: era, estaba, tenía, a pak to jedno sloveso, které něco způsobí.
Začni sledovat
Skutečná videa v ve španělštině, ohodnocená podle toho, jak těžko se sledují. Bez kvízu, bez registrace.
Sleduj španělštinu