Odkud pochází francouzské slovo „bonheur“?

Le bonheur znamená štěstí a skládá se ze dvou částí: bon – „dobrý“ a heur, starého francouzského podstatného jména pro štěstí nebo příznivý znamení. Původní smysl byl tedy spíše dobrý osud než uspokojení. Jeho zrcadlový obraz přežil vedle něj – le malheur, neštěstí – a taky přídavná jména heureux a malheureux ze stejného kořene.

Heur pochází z latinského augurium, znamení čteného z letu ptáků, a psalo se eür bez h až do přibližně 14. století, kdy se pravopis posunul k heure („hodina“) – podobě, se kterou ve skutečnosti nesouvisí. Dnes heur přežívá skoro jen ve formálním avoir l’heur de, „mít štěstí/poctu“.