Severní a jižní vietnamština: slyš ten rozdíl

Severní, nebo jižní vietnamština? Před touhle volbou stojíš hned na začátku. Hanoj i Saigon píší úplně stejný jazyk, ale neznějí stejně: jiný počet tónů, jiné souhlásky a pár desítek běžných slov, která se mění úplně. Nejsou to dva různé jazyky. Člověk z Hanoje a člověk ze Saigonu si rozumí bez námahy, asi jako Londýňan a Texasan.

Tady jsou hlavní rozdíly:

Níže najdeš každý rozdíl s ukázkami od rodilých mluvčích. Když jsou dvě ukázky vedle sebe, severní je vlevo a jižní vpravo. Klepni na jakékoli slovo v titulcích a uvidíš jeho význam.

Dva hlavní vietnamské přízvuky (a ten třetí, střední)

Když se mluví o vietnamských dialektech, myslí se obvykle tři oblasti. Severní vietnamština je řeč Hanoje a delty Rudé řeky. Jižní vietnamština je řeč Saigonu (Ho Či Minovo Město) a delty Mekongu. Mezi nimi leží střední pás s městy jako Huế, Đà Nẵng a Vinh. Některé střední přízvuky, hlavně kolem Vinhu, Quảng Bình a Huế, jsou nejtěžší na porozumění pro všechny, i pro Vietnamce. Střední řeč má i vlastní slova: mô pro „kde“ (đâu), răng pro „proč“ (sao), rứa pro „tak“ (vậy, thế) a chi pro „co“ (gì).

Pro toho, kdo se učí, jsou hlavní dva přízvuky: severní a jižní. Hanojská řeč je základ standardu, který najdeš ve většině učebnic a v celostátních televizních zprávách. Saigon je největší město v zemi a jižní řeč ovládá velkou část zábavy, komedie a YouTube. Je to taky to, co uslyšíš ve většině vietnamských rodin v USA a Austrálii, protože většina z nich odešla z jihu po roce 1975.

V téhle scénce se mladík vrací domů ze studií v Hanoji a mluví se severním přízvukem. Jeho jižní rodina tomu nemůže uvěřit. Poslechni si rozdíl mezi jeho hlasem a jejich:

YouTubeOd 0:00 do 0:25

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

Em chào anh Ủa sao giọng nói thằng giọng Bắc luôn rồi Con nhớ Kiều giọng Việt Nam mà

0:00 / 0:41

Severní vietnamštinaZvládáš běžné situace

Uč se z toho na Reelangu

Vysvětluje, že ho jeho ba poslal studovat do Hanoje, „takže kde člověk žije, tam musí mluvit tamním přízvukem“ (sống ở đâu thì mình phải là giọng ở đấy chứ). Všimni si severního đấy na konci, kde by Jižan řekl đó.

Vietnamské tóny: šest na severu, pět na jihu

Vietnamština má v písmu šest tónů, jeden pro každé znaménko plus jeden bez znaménka: ngang (a), huyền (à), sắc (á), hỏi (ả), ngã (ã) a nặng (ạ). Severní mluvčí vyslovují všech šest odlišně.

Jižní mluvčí vyslovují hỏi a ngã stejně, jako jeden tón, který klesne a pak stoupne. Jižní vietnamština má tedy v mluvě pět tónů, i když píše šest. Jižan napíše cũng (také) s ngã a phải (muset) s hỏi a obojí vysloví se stejnou melodií. Proto taky spoustě Jižanů dělá hỏi a ngã v pravopisu největší potíže.

Na severu jsou ty dva jasně odlišné. Hỏi klesne nízko a pak se trochu vrátí nahoru. Ngã stoupá a uprostřed má krátký zlom nebo skřípnutí hlasu, jako by se samohláska na okamžik zasekla. Jižní nặng je taky měkčí: nízké, bez prudkého zastavení v hrdle, které severní nặng usekne.

Poslechni si cũng a sẽ ze sạch sẽ (obojí ngã) vlevo, z televizní kuchařské show se severními zpěváky Hòa Minzy a Đức Phúc, a phải a cũng vpravo, z jižní komediální scénky:

I když se učíš jižní vietnamštinu, pořád se musíš naučit, která slova mají hỏi a která ngã, kvůli pravopisu. Jen je nebudeš muset vyslovovat jinak.

Souhlásky: d, gi, r a v

Největší zvukový rozdíl je skupina souhlásek na začátku slova.

Na severu se d, gi i r vyslovují jako anglické z. Dạ, gì a rồi znějí jako „zạ“, „zì“ a „zồi“. Na jihu se d a gi vyslovují jako anglické y: „yạ“, „yì“. R na jihu zůstává r, rotované nebo podobné anglickému, a v uvolněné řeči ho někteří lidé přiblíží k g.

Bây giờ (teď) a rồi (už) jsou skoro v každé konverzaci, takže jsou dobrým testem. Vlevo hanojský pouliční vloger říká, že už je jedenáct. Vpravo jižní komediální scénka:

S v to funguje stejně. Na severu je v prostě v. V běžné jižní řeči se často mění na y, takže về (jít domů, vrátit se) zní jako „yề“ a vợ (manželka) jako „yợ“. Někteří jižní mluvčí v zachovávají, hlavně když mluví pečlivě. Poslechni si về nhà, „jít domů“, na trhu v Hà Giang na dalekém severu a na trhu v Trà Vinh v deltě Mekongu:

Další dvě dvojice fungují obráceně. Sever je slučuje a pečlivá jižní řeč je rozlišuje:

1. S a x. V Hanoji je obojí obyčejné s, takže sinh (narodit se) a xinh (hezký) znějí stejně. Hodně Jižanů vyslovuje s více vzadu, blízko anglickému „sh“.
2. Tr a ch. V Hanoji obojí zní jako ch, takže trà (čaj) a chà (drhnout) znějí stejně. Hodně Jižanů drží tr jako zvláštní hlásku, tvořenou se zahnutým jazykem dozadu.

Jih má ještě jeden známý posun: qu a ho- na začátku slova často znějí jako w. Quá (velmi) zní jako „wá“ a příjmení Hoàng jako „Wàng“.

Konce slabik: -n a -ng, -t a -c

Na konci slabiky jižní řeč slučuje hlásky, které sever rozlišuje. Koncové -n zní po většině samohlásek jako -ng, takže bạn (kamarád, ty) zní jako „bạng“ a ơn v cảm ơn jako „ơng“. Koncové -t zní jako -c, takže hát (zpívat) zní jako „hác“. Koncovky -nh a -ch jdou opačně: anh zní blízko „an“ a sách (kniha) blízko „sát“.

Cảm ơn bạn, „děkuju“, má koncovku -n dvakrát. Porovnej konce dvou videí z YouTube, severní technologický kanál vlevo a jižní vypravěčka vpravo:

Tyhle koncovky jsou nejdůležitější při poslechu. Když Jižan řekne „bạng“, musíš vědět, že to slovo je bạn, protože „bạng“ v běžné řeči neuslyšíš. Když mluvíš ty, rozumí ti tak i tak.

Běžná slova, která se mění

Většina slovní zásoby je v obou oblastech stejná. Pár desítek běžných slov ne, a jsou to zrovna slova, která slyšíš každý den: rodina, jídlo, ano a ne.

Pozor na ốm. Na severu znamená „nemocný“. Na jihu znamená „hubený“ a „nemocný“ je bệnh. Když řekneš kamarádce z Hanoje, že vypadá ốm, zní to, jako bys měl/a strach o její zdraví.

Bố a ba, mẹ a má

Slova pro tátu a mámu uslyšíš jako první. Sever říká bố a mẹ, jih ba a má. Hodně severních rodin dnes používá i ba, takže ba se rozumí všude. Má znamená taky „tvář“, a na severu, kde jsou matky mẹ, lidé slyší nejdřív právě tenhle význam. Máme krátkou stránku o tom, jestli je táta ba, nebo bố ve vietnamštině.

Vlevo se severní chlapec ptá, kam rodiče jdou: „Bố mẹ đi đâu thế?“ Vpravo jižní syn odpovídá otci do telefonu s dạ, ba a vậy:

V levé ukázce je taky severní đấy („Gì đấy?“, co je?) a o pár vteřin později uslyšíš „Vào với ba“ (pojď dovnitř za tátou): severní rodina, která používá bố i ba. Vpravo slyšíš jižní protějšky: „Dạ, gì vậy ba?“ (Ano, co je, tati?). Thế a vậy dělají na konci otázky stejnou práci, trochu jako české „tak“. Dvojice funguje i jinde ve větě: như thế / như vậy (takhle), thế thì / vậy thì (v tom případě). „Sao thế?“ i „sao vậy?“ znamenají „co se děje?“. Naše stránka o có sao nói vậy ukazuje vậy v rčení, které se používá po celé zemi.

Vâng a dạ

Obojí znamená zdvořilé „ano“ někomu staršímu nebo výše postavenému. Na severu je obvyklé slovo vâng, často následované ạ, severní zdvořilostní částicí. Dạ existuje i na severu: řekneš ho, když tě starší člověk zavolá jménem, a často předchází vâng („dạ, vâng ạ“). Na jihu dạ zvládá všechno samo a vâng zní severně nebo knižně.

Vlevo mluvčí v reportáži ze severní školy odpovídá tazateli „Vâng ạ“. Vpravo, v jižní scénce u stánku s bánh mì, začínají obě strany své věty slovem dạ:

Dạ je taky zdvořilý způsob, jak říct „prosím?“, když jsi někoho neslyšel/a. Na jihu uslyšíš dạ v jediném rozhovoru tolikrát, že to začne znít jako rytmus.

Không a hông

Không znamená „ne“ a „nikoli“ a ukončuje spoustu zjišťovacích otázek. Hovorová jižní řeč ho zkracuje na hông nebo hổng. Titulky často píší không, i když mluvčí říká hông, takže věř víc uším než textu. V téhle jižní komedii si muž stěžuje na své svatební fotky, s tui (hovorové jižní „já“) a hổng:

YouTubeOd 0:00 do 0:08

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

Ủanaysaomà,chụp hình cướimàhổngvuigìhếtvậyanhThái

0:00 / 0:26

Jižní vietnamštinaI složitější témata

Uč se z toho na Reelangu

Ngô a bắp, lợn a heo

Slova pro jídlo se mezi oblastmi mění hodně. Kukuřice je ngô na severu a bắp na jihu. Jižní chlapec v téhle ukázce má přezdívku Bắp a trvá na svém pravém jménu, které zrovna začíná na Ngô:

YouTubeOd 0:01 do 0:06

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

Bắp,tắtcáiquạtgiùm mẹ coi.

0:01 / 0:31

Jižní vietnamštinaZačátečník

Uč se z toho na Reelangu

Prase je lợn na severu a heo na jihu. Heo rozumí všichni a objevuje se i na severu, třeba v cá heo (delfín), což je slovo všude, ale na hanojském trhu je maso thịt lợn. Tady severní maminka cvičí s miminkem zvířecí zvuky a ptá se, jak dělá prase. Thế nào (jak) je taky severní. Jižan by se častěji zeptal „kêu sao?“:

YouTubeOd 0:34 do 0:38

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

Condêkêuthếnào?Be.

0:33 / 2:20

Severní vietnamštinaZačátečník

Uč se z toho na Reelangu

Když se ze slov stane vtip

Vietnamští komici tyhle rozdíly milují. V téhle scénce věštec narozený v Hanoji pořád opravuje svou jižní zákaznici. Ona řekne ốm, což na jihu znamená hubený. On slyší „nemocný“ a říká jí, že správné slovo je gầy:

YouTubeOd 3:14 do 3:21

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

ốm đaugìởđây.

3:14 / 17:44

Jižní vietnamštinaI složitější témata

Uč se z toho na Reelangu

Ve stejné scénce je i mập vs. béo (tlustý) a đui vs. mù (slepý).

I v kuchařské show se oblasti musí shodnout na názvu. Rostlinný stonek, který patří do kyselé polévky, je dọc mùng na severu a bạc hà na jihu. Všude jinde bạc hà znamená mátu, jako v kẹo bạc hà (mátový bonbon):

YouTubeOd 0:15 do 0:21

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

Dọc mùng ạ.

0:14 / 0:59

Severní vietnamštinaZvládáš běžné situace

Uč se z toho na Reelangu

Zájmena a oslovení na severu a na jihu

Jádro vietnamského systému zájmen je společné. Obě oblasti používají jako zájmena rodinná slova: anh (starší bratr) pro o něco staršího muže, chị (starší sestra) pro o něco starší ženu, em (mladší sourozenec) pro někoho mladšího, cô, chú, bác, ông a bà pro starší lidi. Takže číšník v Hanoji i číšník v Saigonu ti budou říkat anh nebo chị a sobě em. Naše stránka o tom, proč si vietnamští cizinci říkají em a chị, ten systém vysvětluje.

Rozdíly jsou v detailech:

1. „Já“ v hovorové řeči. Sever říká tôi. Jih často říká tui, které jsi slyšel/a v ukázce se svatebními fotkami.
2. Kamarádi stejného věku. Mladí Seveřané si navzájem říkají tớ (já) a cậu (ty). Na jihu to zní severně a kamarádi používají tui s ông a bà, nebo mình a bạn. Mezi blízkými kamarády se v obou oblastech používá mày a tao (ty, já), a vůči komukoli jinému jsou hrubá.
3. „On“, „ona“ a „oni“. Sever říká anh ấy, chị ấy, ông ấy, bà ấy, cô ấy. Jih často ấy vypouští a dává slovu místo toho tón hỏi: ảnh (on), chỉ (ona), ổng a bả (on a ona, o starším muži nebo ženě), cổ (cô ấy). Ổng jsi slyšel/a v ukázce s ba výše: „chắc ông xỉn, ổng xỉn“, asi je opilý. Chỉ (ona) se píše a vyslovuje jako chỉ (jen), takže práci odvede kontext.
4. Skupiny. Sever říká bọn mình nebo chúng mình pro „my“, jih tụi mình. Tụi tvoří i skupiny jiných lidí: tụi nó (oni), tụi con (vy děti, nebo my děti, když děti mluví s rodičem).
5. Pořadí narození. V jižních rodinách se nejstarší dítě jmenuje Hai (dvě), ne Một (jedna), a další Ba (tři). Takže anh Hai je nejstarší bratr. Sever začíná u Cả: anh Cả. Nejmladší je v obou Út.

Tady jsou bọn mình a tụi mình vedle sebe, od severní vlogerky vlevo a z jižní dětské scénky vpravo:

I to krátké slovíčko na konci přátelské věty se mění. Sever říká nhé („tak začneme, jo?“), jih nha. Obojí změkčuje návrh nebo prosbu:

Rozumí si Seveřané a Jižané?

Ano, snadno. Vietnamci slyší oba přízvuky v televizi, v hudbě i na internetu a psaný jazyk je stejný. Jižan si může udělat legraci ze severního slova, nebo naopak, ale titulky nikdo nepotřebuje. Těžký případ je pro samotné Vietnamce silný venkovský střední přízvuk, ne sever versus jih.

Pro toho, kdo se učí, je to zpočátku trochu těžší. Když se naučíš jeden přízvuk a pak potkáš druhý, první rozhovory dají práci: „zồi“ a „rồi“ se ti musí v hlavě spojit do jednoho slova. To rychle přejde. Autorka tohoto vietnamského poslechového kanálu se narodila a vyrostla na severu a žila asi rok v Ho Či Minově Městě a asi sedm měsíců v Cần Thơ. Jižní přízvuk slyší a rozumí mu, ale mluvit jím neumí:

YouTubeOd 0:39 do 1:26

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

Thế nênmìnhcó thểnghevàhiểugiọngmiềnNam,giọngmiềnNam.

0:39 / 4:23

Severní vietnamštinaPokročilý začátečník

Uč se z toho na Reelangu

Máš se učit severní, nebo jižní vietnamštinu?

Vyber si přízvuk lidí, se kterými budeš mluvit nejvíc.

1. Když máš vietnamskou rodinu, partnera nebo kamarády, uč se jejich přízvuk. Pokud jsou z jihu nebo z rodiny, která odešla z Vietnamu po roce 1975, je to skoro vždy jižní.
2. Když budeš žít nebo cestovat hlavně do jednoho města, uč se přízvuk toho města: severní pro Hanoj, jižní pro Saigon a deltu Mekongu. Pro Đà Nẵng nebo Huế funguje obojí. Lidé tam rozumí oběma a místním stejně nejspíš porozumíš až po nějakém tréninku.
3. Když tě neváže ani jedno, vyber si podle toho, co chceš sledovat. Severní učí většina učebnic a kurzů a slyšíš ho v celostátních zprávách. Hodně komedie, vlogů a zámořských vietnamských médií je jižních.

Vyber si jeden, mluv jím a poslouchej oba. Nemíchej je ve vlastní řeči, dokud ti jeden nebude připadat přirozený. Ti, kdo se učí severní, narazí na jižní slova hned, jak si pustí komedii nebo vlogy, a ti, kdo se učí jižní, potkají severní slova v učebnicích a ve zprávách.

V téhle ukázce cizinec v jižní komediální show vypráví, na co se ho ptali lidé v Hanoji: proč se neučí severní přízvuk. Odpověď je pravidlo výše: na jihu se učíš jižní a na severu severní. V Huế by to prý byla asi řeč těla.

YouTubeOd 0:42 do 1:04

Chytré titulkyslovo po slovu: čeština

Nhưngmàthực rakhiemởHàNộicónhiềungườihỏiemtại saoemkhônghọcgiọngBắcnhưngmàemởmiềnNamtrongnàyemphảihọcgiọngNamđúng không?

0:41 / 1:27

vietnamštinaI složitější témata

Uč se z toho na Reelangu

Otázky a odpovědi

Jaký je rozdíl mezi severní a jižní vietnamštinou?

Severní vietnamština (Hanoj) a jižní vietnamština (Saigon) se píší stejně a jsou vzájemně srozumitelné. Liší se zvukem a některými běžnými slovy. Sever má šest mluvených tónů, jih pět. Na severu d, gi a r znějí jako z, na jihu d a gi znějí jako y. Mění se i běžná slova, třeba bố a ba pro tátu, vâng a dạ pro zdvořilé ano a ngô a bắp pro kukuřici.

Kolik tónů má jižní vietnamština?

Jižní vietnamština má pět mluvených tónů. Jižní mluvčí vyslovují tón hỏi (ả) a tón ngã (ã) stejně, jako jeden klesavě stoupavý tón, i když se oba stále píší jinak. Severní vietnamština rozlišuje všech šest tónů.

Co znamená ba a má ve vietnamštině?

V jižní vietnamštině ba znamená táta a má znamená máma. Severní vietnamština obvykle říká bố pro tátu a mẹ pro mámu, i když hodně severních rodin říká taky ba. Má znamená taky tvář, a na severu, kde jsou matky mẹ, lidé slyší nejdřív tenhle význam.

Mám se učit severní, nebo jižní vietnamštinu?

Uč se přízvuk lidí, se kterými budeš mluvit nejvíc. Pokud je tvoje rodina, partner nebo kamarádi z jihu nebo z rodiny, která odešla z Vietnamu po roce 1975, uč se jižní. Pokud budeš žít v Hanoji, uč se severní, pro Saigon jižní. Bez osobní vazby odpovídá severní většině učebnic a celostátním zprávám, zatímco hodně komedie, vlogů a zámořských vietnamských médií je jižních. Jakmile jedním mluvíš, porozumění tomu druhému přijde s posloucháním.

Jak se naučit rozumět oběma přízvukům

Tabulka hlásek a slov ti pomůže rozdíly poznat. Porozumění rychlému rozhovoru v Hanoji nebo v Saigonu přijde z toho, že oba přízvuky slyšíš mnohokrát v reálné řeči. A přesně na to je Reelang: krátká videa rodilých vietnamských mluvčích, s titulky, na které můžeš klepnout, a na tvojí úrovni.

Náš vietnamský katalog má přes 2 000 ukázek v každém z obou přízvuků. Začni s vietnamskými videi na tvojí úrovni, nebo si vyber přízvuk: severní vietnamština nebo jižní vietnamština. Poslouchej při sledování dạ, rồi a bây giờ a brzy uslyšíš, z které části země mluvčí je.