Proč jsou ruské příkazy pro psy jako „сидеть“ v infinitivu?

Ruské příkazy pro psy jsou čisté infinitivy: сидеть! („sedět!“), лежать! („ležet!“), стоять! („stát!“). Infinitiv mění rozkaz v ploché, nepersonální pravidlo, takže zní přísně a vojensky. Proto funguje na psech i při armádních cvičeních, a proto сидеть! říkáno člověku zní hrubě nebo komicky.

U lidí se používá imperativ: сиди, садись, nebo zdvořile садитесь, пожалуйста. Nápisy používají ten samý trik s infinitivem: не курить („zakázáno kouřit“), не трогать („nesahat“). Majitel tady mícha obojí: Бруно, лежать!, a pak, když mu dojde trpělivost, ложись, когда я тебя прошу!